Literární procházka

Spisovatelé a Litomyšl

V Litomyšli se za Kostků z Postupic usídlili Čeští bratři. R.1503 tu založili tiskárnu. Asi v místech dnešní pošty stál dům, ve kterém sídlil biskup JAN BLAHOSLAV.

Litomyšlský měšťan MARTIN KABÁTNÍK se vydal na cestu do Jeruzaléma a Egypta. Po návratu nadiktoval své vzpomínky (asi r. 1492). Pod názvem "Cesta z Čech do Jerusalema a Kahira" tak vyšel jeden z nejstarších českých cestopisů.

M. D. RETTIGOVÁ psala verše i mravoučné povídky, ale proslavila se svou kuchařskou knihou. Spolu s manželem se přestěhovala do Litomyšle  , bydlela tu 11 let na dnešním Toulavcově náměstí /č.p. 151, na domě je pamětní deska/ a je pochována na zdejším hřbitově. Zapojila se do činnosti zdejších divadelních ochotníků a snad i sama hrála (v sále hostince U Černého orla). Shromažďovala kolem sebe místní slečny a paní. Při svém 1. pobytu v Litomyšli ji poznala i Božena Němcová.

BOŽENA NĚMCOVÁ pobývala v Litomyšli dvakrát a dále ji navštívila během svého pobytu na Horách u České Třebové. Poprvé přijela r.1839 s manželem a prvním synem Hynkem a pobyla zde rok. V domě na Smetanově nám. č.p. 27, kde bydlela, se jí narodil syn Karel. Podruhé přijela na základě příslibu tiskaře Augusty, že vydá její sebrané spisy, které si bude také moci sama redigovat, v září roku 1861. Rychle jí ale ubývá  tělesných i duševních sil a není s to dostát svým závazkům, proto se dostává do konfliktu se svým zaměstnavatelem Augustou. V listopadu ji manžel těžce nemocnou odváží zpět do Prahy. Těsně před svou smrtí!(21.11. 1862)  se dočká vydání své Babičky, aleúpravou díla je trpce zklamána.

V Litomyšli krátce působil i JAN NERUDA, který v tiskárně u Augusty /Šantovo náměstí/ pracoval jako redaktor "Obrazů života". Vyšla mu tragédie Francesca di Rimini.

Roku 1874 přichází do Litomyšle ALOIS JIRÁSEK jako suplent na zdejší gymnázium. Během pobytu v Litomyšli se tu seznámil se svou budoucí ženou Márinkou Podhajskou a pochoval na litomyšlském hřbitově čtyřletou dcerku Mařenku. V Litomyšli bydlel A. J. na třech místech: na Smetanově nám. č.p. 111 a 112 /ten je dnes přestavěn na budovu České spořitelny/ a na dnešním Jiráskově náměstí v hostinci Na Buřvalce. A. Jirásek v Litomyšli žil bohatým společenským životem, stýkal se s kolegy profesory, podnikal výlety do okolí. Napsal o tom v knize "Z mých pamětí". Po 14 letech opouštěl město nerad, stalo se inspirací k několika dílům, např. k próze "Maloměstské historie"," Filosofská historie" či hrám " M.D. Rettigová" ,"Vojnarka" či " Otec" . Také "Lucerna" byla inspirována blízkým okolím Litomyšle, v Litomyšli se odehrává i děj 5. dílu románu "F.L.Věk " či povídky "Felice Tankredo". V Litomyšli napsal Jirásek i román "Na dvoře vévodském".

Z Klatov přešel učit na zdejší gymnázium i ALOIS VOJTĚCH ŠMILOVSKÝ. Byl kolegou A. Jiráska a studenti mezi ně rozdělovali svou přízeň. V Litomyšli bydlel 10 let : na Smetanově náměstí v č.p. 30 a 129 a je tu i pochován. Litomyšl jej inspirovala k románu "Krupař Kleofáš".

S manželem, profesorem němčiny, se do Litomyšle přestěhovala také TERÉZA NOVÁKOVÁ. Nejprve bydlela na Smetanově náměstí ( v budově dnešní pošty a poté v č.p. 112 / dnes slouží budova České spořitelně) a pražské kulturní prostředí ji velmi scházelo. Po přestěhování na Záhraď do č.p. 79 se seznamuje s obyčejnými lidmi a jejich starostmi. Tady se jí narodí i syn Arne, na litomyšlském hřbitově však pochová 2 dcery. Litomyšlské prostředí ji inspiruje k psaní povídek, vydaných souborně pod názvem " Z naší národní společnosti". Také se začíná věnovat národopisnému studiu a zkoumá okolí Litomyšle (Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku, Východočeské lomenice). Po návratu do Prahy jezdila do blízké Proseče na letní byt. Litomyšl ztvárnila v jednom ze svých románů - Janu Jílkovi.

S Litomyšlí jsou spjata i jména otce a syna JEŘÁBKOVÝCH. Otec VIKTOR KAMIL psal povídky z Litomyšle, kde zachycoval maloměstské prostředí - "Bodří maloměšťáci" či "Obrazy života". Syn ČESTMÍR se narodil r. 1893 na Smetanově náměstí v č.p. 45 a je autorem knih "Odcházím, přijdu " (o druhém pobytu B.Němcové v Litomyšli) a "Jitro se zpěvem" ( o rodině sládka Smetany v Litomyšli).

V Litomyšli se narodil r. 1962 také kritik HUBERT GORDON SCHAUER, znalec české a německé literatury a filozofie, mj. i autor polemiky s T.G.Masarykem. Jeho rodný domek stával na Záhradi a bohužel se nezachoval do dnešních dnů.

Rozporuplná postava ZDEŇKA NEJEDLÉHO, syna zdejšího učitele, je připomínána deskou u pomníku před I. ZŠ v Litomyšli. Tento vědec, kulturní a politický pracovník se narodil r. 1878 v č.p. 172 na Šantově náměstí/dům byl zbořen/ a později se přestěhoval s rodiči na Záhraď do č.p. 218. Nejedlý vytvořil kromě mnoha tendenčních věcí i monumentální historickou monografii - "Litomyšl -1000 let života českého města", která je dodnes cenným pramenem informací o tom, co se na Litomyšlsku podstatného událo a jaké významné osobnosti se do historie města zapsaly. Díky Z.N. se také podařilo zorganizovat hudební festival Smetanova Litomyšl.

V Litomyšli se dále narodila autorka cestopisů LUDMILA ULIČNÁ a spisovatel JIŔÍ ŠOTOLA zde navštěvoval obecnou školu. Několik let zde na konci života bydlel i ZDENĚK MATĚJ KUDĚJ a je na zdejším hřbitově i pochován.

Významnou osobností města byl i JOSEF PORTMAN, tiskař a knihovník, přítel Josefa Váchala. V jeho domě , nesoucím název "Portmoneum", dnes návštěvník nalezne muzeum Josefa Váchala a Josefa Portmana.

Na litomyšlském gymnáziu studovala a vyučovala řada významných osobností, např. J. E. Purkyně, A.V. Šembera, Arne Novák,Čestmír Jeřábek, Josef a Hermenegild Jirečkové, František A. Brauner, František Matouš Klácel, Václav Tillle, H.G. Schauer, August Sedláček, bratří Pátové a Zdeněk Nejedlý.

Procházka po Litomyšli

Bývalý dům M.D. Rettigové

Náhrobek M. D. Rettigové

Novogotická budova bývalé školy, dnes sídlo Církve československé husitské.

Třetí bydliště A. Jiráska v Litomyšli

Budova, kde měl A. Jirásek poslední byt

Hrob Mařenky Jiráskové

Kostelík Rozeslání sv. apoštolů na Toulovcově náměstí