Literární procházka

Spisovatelé a Litomyšl

V Litomyšli se za Kostků z Postupic usídlili Čeští bratři. R.1503 tu založili tiskárnu. Asi v místech dnešní pošty stál dům, který byl sídlem bratrských biskupů. Zde bydlel i biskup JAN BLAHOSLAV.

Litomyšlský měšťan MARTIN KABÁTNÍK se vydal na cestu do Jeruzaléma a Egypta. Po návratu nadiktoval své vzpomínky (asi r. 1492). Pod názvem "Cesta z Čech do Jerusalema a Kaira" tak vyšel jeden z nejstarších českých cestopisů.

M. D. RETTIGOVÁ psala verše i mravoučné povídky, ale proslavila se svou kuchařskou knihou. Spolu s manželem se přestěhovala do Litomyšle, bydlela tu 11 let na dnešním Toulavcově náměstí (č.p. 151, na domě je pamětní deska) a je pochována na zdejším hřbitově. Zapojila se do činnosti zdejších divadelních ochotníků a snad i sama hrála (v sále hostince U Černého orla). Shromažďovala kolem sebe místní slečny a paní. Při svém 1. pobytu v Litomyšli ji poznala i Božena Němcová.

BOŽENA NĚMCOVÁ pobývala v Litomyšli dvakrát a dále ji navštívila během svého pobytu na Horách u České Třebové. Poprvé přijela r.1839 s manželem a prvním synem Hynkem a pobyla zde rok. V domě na Smetanově nám. č.p. 27, kde bydlela, se jí narodil syn Karel. Podruhé přijela v září roku 1861 na základě příslibu tiskaře Augusty, že vydá její sebrané spisy, které si bude také moci sama redigovat. Rychle jí ale ubývalo  tělesných i duševních sil a nebyla s to dostát svým závazkům, proto se dostala do konfliktu se svým zaměstnavatelem . V listopadu ji manžel těžce nemocnou odváží zpět do Prahy. Těsně před svou smrtí (21.1. 1862)  se dočká druhého vydání Babičky tiskařem Augustou, ale úpravou díla je trpce zklamána.

V Litomyšli krátce působil i JAN NERUDA, který v tiskárně u Augusty /Šantovo náměstí/ pracoval jako redaktor "Obrazů života". Vyšla mu tragédie Francesca di Rimini.

Roku 1874 přichází do Litomyšle ALOIS JIRÁSEK na místo suplenta na zdejším gymnáziu. Během pobytu v Litomyšli zažil chvíle radostné i smutné - seznámil se zde se svou budoucí ženou Márinkou Podhajskou, ale pochoval tu i svoji druhorozenou čtyřletou dcerku Mařenku. V Litomyšli bydlel Jirásek na čtyřech místech: na Smetanově nám. č.p. 25,111 a 112 (ten je dnes přestavěn na budovu České spořitelny) a na dnešním Jiráskově náměstí v hostinci Na Buřvalce. Žil tady bohatým společenským životem, stýkal se s kolegy profesory, podnikal výlety do okolí. Svůj pobyt později zachytil v knize "Z mých pamětí". Po 14 letech opouštěl město nerad, stalo se inspirací k několika dílům, např. k próze "Maloměstské historie", obsahující asi nejznámější Jiráskovo dílo "Filosofskou historii" či hrám "M.D. Rettigová" ,"Vojnarka" či " Otec" . Také "Lucerna" byla inspirována blízkým okolím Litomyšle a v našem městě se odehrává i děj 5. dílu románu "F.L.Věk " či povídky "Felice Tankredo". V Litomyšli napsal Jirásek i román "Na dvoře vévodském".

Z Klatov přešel učit na zdejší gymnázium i ALOIS VOJTĚCH ŠMILOVSKÝ. Byl kolegou A. Jiráska a studenti mezi ně rozdělovali svou přízeň. V Litomyšli bydlel 10 let: na Smetanově náměstí v č.p. 30 a 129 a je tu i pochován. Litomyšl jej inspirovala k novele "Krupař Kleofáš".

S manželem, profesorem němčiny a češtiny, se do Litomyšle přestěhovala také TERÉZA NOVÁKOVÁ. Nejprve bydlela na Smetanově náměstí (v budově dnešní pošty a poté v č.p. 112 ) a pražské kulturní prostředí ji velmi scházelo. Po přestěhování na Záhraď do č.p. 79 se seznamuje s obyčejnými lidmi a jejich starostmi. Tady se jí narodí i syn Arne, na litomyšlském hřbitově však pochová 2 dcery. Litomyšlské prostředí ji inspiruje k psaní povídek, vydaných souborně pod názvem " Z naší národní společnosti". Také se začíná věnovat národopisnému studiu a zkoumá okolí Litomyšle, výsledkem jsou díla "Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku" nebo "Východočeské lomenice"). Po návratu do Prahy jezdila do blízké Proseče na letní byt. Litomyšl ztvárnila v jednom ze svých románů - "Janu Jílkovi"

S Litomyšlí jsou spjata i jména otce a syna JEŘÁBKOVÝCH. Otec VIKTOR KAMIL psal povídky z Litomyšle, kde zachycoval maloměstské prostředí - "Bodří maloměšťáci" či "Obrazy života". Syn ČESTMÍR se narodil r. 1893 na Smetanově náměstí v č.p. 45 a je mj. autorem knih "Odcházím, přijdu " a "Kam jde tvá cesta" (o životě B.Němcové) a "Jitro se zpěvem" (o rodině sládka Smetany v Litomyšli).

V Litomyšli se narodil r. 1962 také kritik a publicista HUBERT GORDON SCHAUER, znalec české a německé literatury a filozofie, mj. i autor polemického článku "Naše dvě otázky". Jeho rodný domek stával na Záhradi a bohužel se nezachoval do dnešních dnů.

Rozporuplná postava ZDEŇKA NEJEDLÉHO, syna zdejšího učitele, je připomínána deskou u pomníku před I. ZŠ v Litomyšli. Tento vědec, kulturní a politický pracovník se narodil r. 1878 v č.p. 172 na Šantově náměstí /dům byl zbořen/ a později se přestěhoval s rodiči na Záhraď do č.p. 218. Nejedlý vytvořil kromě mnoha tendenčních věcí i hodnotnou historickou monografii - "Litomyšl -1000 let života českého města", která je dodnes cenným pramenem informací o tom, co se na Litomyšlsku podstatného událo a jaké významné osobnosti se do historie města zapsaly. Díky Z.Nejedlému se také podařilo uvést v život hudební festival Smetanova Litomyšl.

V Litomyšli se dále narodila autorka především afrických cestopisů LUDMILA ULIČNÁ a spisovatel JIŔÍ ŠOTOLA zde navštěvoval obecnou školu. Několik let zde na konci života bydlel i žurnalista, spisovatel a dobrodruh ZDENĚK MATĚJ KUDĚJ, který je na zdejším hřbitově i pochován.

Významnou osobností města byl i JOSEF PORTMAN, tiskař a knihovník, přítel Josefa Váchala. V jeho domě, nesoucím název "Portmoneum", dnes návštěvník nalezne pozoruhodné muzeum Josefa Váchala a Josefa Portmana.

Na litomyšlském gymnáziu studovala a vyučovala řada významných osobností, např. J. E. Purkyně, A.V. Šembera, Arne Novák, Čestmír Jeřábek, Josef a Hermenegild Jirečkové, František A. Brauner, František Matouš Klácel, Václav Tillle, H.G. Schauer, August Sedláček, bratří Pátové či Zdeněk Nejedlý.

Procházka po Litomyšli

Bývalý dům M.D. Rettigové

Náhrobek M. D. Rettigové

Novogotická budova bývalé školy, dnes sídlo Církve československé husitské.

Třetí bydliště A. Jiráska v Litomyšli

Budova, kde měl A. Jirásek poslední byt

Hrob Mařenky Jiráskové

Kostelík Rozeslání sv. apoštolů na Toulovcově náměstí